Autor: | | Vytvořeno: 14.02.2014 - Změněno: 15.02.2021 |
Únik tepla
Únik tepla a jak se bránit...
Koncem roku 2013 jsem zakoupil termovizní kameru, se kterou jsem začal nabízet termovizní měření úniku tepla. A to nejen placeně, ale mnoho orientačních snímků jsem též poskytl zdarma na zdarma.infravize.cz. Situace v měřených objektech mne inspirovala k sepsání článku na téma úniku tepla. Vlastně mě spíš donutila.
V tomto článku shrnu nejčastější závady, se kterými jsem se u měřených objektů setkal a doplním o fotky. Též uvedu doporučená řešení.
Asi nemusím zdůrazňovat, že nejdůležitější je prevence. Je to nejlevnější varianta, pokud vůbec něco stojí. Pokud se podaří zábranit vzniku problémů už v jeho počátku, pak si ušetříte spoustu starostí a hlavně peněz na pozdější opravu. Ideální by bylo kontrolovat termovizí únik tepla už během stavby. Jenže v praxi je to těžko proveditelné. Většinou se staví mimo topnou sezónu a před zakrytím izolací ještě nemusí být ve stavbě ani hotové topení ani rozvod elektro. Nicméně pokud je to možné, pak nejlepší je zkontrolovat zateplení střechy ještě před zakrytím parozábranou a sádrokartonem. A hned místa úniku opravit. Obdobným způsobem se vyplatí též zkontrolovat montáž oken. Před jejich zapravením a před osazením parapetů.
Pokud tedy není možné stavbu v těchto fázích výstavby vytápět, pak je nutné alespoň kontrolovat stav vizuálně.
Nejčastnějšími místy úniků tepla jsou:
Důvodem není to, že by byla izolace neodstatečná, ale to, že práce je provedená špatně. V konstrukci jsou tak netěsná místa, kudy teplo zcela logicky utíká. Postupně se budu věnovat každému z nich a popíšu nejčastější závady, se kterými jsem se setkal.
Střecha je často zdrojem velkých úniků tepla. Z vlastních zkušeností vím, že zateplování vatou je strašná práce a tak se to každý snaží mít už za sebou, než aby se věnoval detailům a dbal na těsné napojení. Někdy bývá vata jen tak poházená a logicky tak neplní svou izolační funkci. Každou skulinou pak teplo utíká. V horších případech je zcela špatná skladba. Místo paropropustné pojistné hydroizolace byl použit separační igelit a parozábrana je špatně napojena případně úplně chybí úplně.
Opět jsou to případy, kdy se ušetří pár korun, ale náprava je pak velmi drahá.
Doporučení:
- mezi vatou a pojistnou hydroizolací ponechat 5cm mezeru
- pečlivě kontrolovat napojení vaty, ucpat každou skulinu. Vata má být vždy většího rozměru, než prostor, kam ji dáváte.
- parozábranu použijte reflexní a mezi sárokartonem a parozábranou ponechte mezeru 4cm !
- pro spojení parozábrany používejte kvalitní pásky - musí lepit 50 let ! Ty levné se do dvou let odlepí.
OKNA A DVEŘE
U oken je třeba si důkladně pohlídat vypěnění mezery mezi oknem a zdivem. Mnohem častejší závadou je však nevhodný podkladní (parapetní) profil. Firmy častu používají levné univerzální profily bez těsnění. Okna pak volíte sedmikomorová s třemi těsněními a pod ně vám hodí čtyřkomorový profil bez těsnění.
Dveře jsou často slabou stránkou zateplení. Mnoho lidí volí bezpečnostní dveře s mnoha body uzamknutí na úkor zateplení. Sami pak přiznávají, že zloděj stejně půjde oknem a bezpečnostní vchodové dveře jsou nesmysl. Dveře obecně v kvalitě izolace pokulhávají.
- pohlídejte si důkladné zapěnění spáry
- trvejte na vícekomorovém parapetním profilu s těsněním
U zdiva v dnešní době nebývá problém. U starých domů je samozřejmě řada tepelných mostů tvořených převážně překlady nad okny a věncem mezi patry a pod střechou. Všechny tyto neduhy však dnes řeší vnější zateplení polystyrenem a tak zde není výrazný únik tepla. Občas lidé zapomínají na zateplení soklu a nebo není zatepleno pod podbitím střechy.
OSTATNÍ
|