| | | | |
---|
| Autor: | | Vytvořeno: 07.09.2010 - Změněno: 09.09.2010 | Výběr zdiva
Z čeho zdít ?
Možná si pokládáte otázku z čeho je vlastně nejlepší zdít ?
Asi nejznámější v Čechách je Porotherm a Ytong. Jednak jsou to často diskutované materiály a druhak jsou k vidění na většině stavbách. K porothermu existuje mnoho variant jiných výrobců, například Heluz má Supertherm, Tondach Keratherm a další. Všechny tyto materiály se zdí nejčastěji na pěnu nebo lepidlo. Dalším klasickým materiálem je IZOplus a SuperIzo od BS Klatovy, který se zdí na maltu.
Pro tyto běžné materiály jsem sestavil následující tabulku, která zahrnuje počty kusů na metr čtverečný, váhu zdiva, tepelný odpor a též cenu. Tyto hodnoty jsem bral z běžně dostupných informací. V praxi lze získat na jednotlivé materiály slevy 20-50%.
Výrobek | Rozměr | ks/m2 | kg/ks | kg/m2 | R | Kč/m2 | Porotherm 40PD | 400/238/247 | 16 | 21,7 | 347 | 2,7 | 662 | Porotherm 44PD | 440/238/247 | 16 | 20,40 | 371 | 3 | 744 | Porotherm 40EKO+ | 400/238/247 | 16 | 18,3 | 294 | 4,04 | 952 | Porotherm 44EKO+ | 440/238/247 | 16 | 19,9 | 318 | 4,46 | 1064 | Porotherm 50EKO+ | 500/248/249 | 16 | 20,1 | 355 | 5,20 | 1400 | Porotherm 50T PROFI | 500/248/249 | 16 | 21,3 | 384 | 6,57 | 2300 | Heluz PLUS40 | 400/249/247 | 16 | 17,8 | 285 | 3 | 820 | Heluz PLUS44 | 440/249/247 | 16 | 19,4 | 310 | 3,38 | 900 | Heluz STI40 | 400/249/247 | 16 | 16,9 | 270 | 3,7 | 880 | Heluz STI44 | 440/249/247 | 16 | 19,9 | 318 | 4,35 | 980 | Heluz STI49 | 490/249/247 | 16 | 18,7 | 300 | 5,32 | 1340 | Heluz Family 50 | 500/249/247 | 16 | 20,3 | 320 | 6,14 | 1427 | Ytong P2-400 | 275/249/599 | 6,7 | 30 | 201 | 3,26 | 1020 | Ytong P2-400 | 300/249/599 | 6,7 | 24 | 160 | 2,61 | 810 | Ytong LAMBDA | 375/249/599 | 6,7 | 26 | 174 | 3,71 | 1095 | Ytong THETA | 300/249/499 | 13,3 | 15 | 200 | 5,21 | 1595 | SuperIZO | 300/190/400 | 12,5 | 17,5 | 218 | 3,42 | 888 | IZOplus | 300/190/400 | 12,5 | 24 | 300 | 2,7 | 763 | LiveTherm | 400/198/300 | 16,67 | 16,7 | 278 | 4,56 | 1411 |
Pozor: Ceny jsou platné k době, kdy byl psán tento článek a lze je brát pouze jako orientační!
Dále jsou tu alternativní materiály, které se po seskládání zalévají betonem. Mezi ně patří IZOBLOK, Durisol, Velox. Všechny tyto materiály obvykle vynikají vysokým tepelným odporem a není třeba je dále zateplovat.
V poslední době se oblíbeným materiálem stávají vápenopískové zdící materiály, které se ukládají nasucho. Například VAPIS. Též mnoho stavebníků používá skořepinové betonové tvárnice. Tyto systémy mají velmi nízký tepelný odpor a proto se poté masivně zateplují až dvaceti centimetry polystyrenu.
Další skupinou zdících materiálů jsou keramzitové tvárnice GT, vynikající skvělými hodnotami tepelného odporu.
Který materiál je tedy nejlepší ?
Do takových soudů se rozhodně nechci pouštět. Každý materiál má své pro a proti a spoustu materiálů je relativně mladých, takže je nelze hodnotit z dlouhodobého hlediska. Každý stavebník by měl mít určité požadavky, které by měl materiál splňovat.
Zdít se dá na maltu, lepidlo, pěnu nebo pouze na sraz s následným zalitím betonem.
| Zdění na maltu
Vybrat si můžete suchou maltovou směs, ať už normální nebo tepelně izolační. Do této směsi přidáte pouze vodu a umícháte. Práce rychlá a čistá, nicméně nejdražší. Levnější maltu získáme zakoupením maltovinového pojiva (např Multibat), do kterého přidáváte vodu a písek dle předepsaného poměru. Celou směs umícháte v míchačce. Ještě levnější maltu lze vyrobit mícháním vápna, cementu, písku a vody. Výsledek též mícháme v míchačce. | | Zdění na lepidlo
Další metodou zdění je zdění na lepidlo. K nanášení lepidla se používají speciální válce, které zajistí rovnoměrné roznesení lepidla po celé ploše tvárnice. Dále je možné tvárnice namáčet, tím je však nepatrně snížena pevnost, neboť lepidlo zůstane pouze na žebrech a netvoří celistvou vrstvu. Zvýší se též průvzdušnost a vzduch může stoupat skrz zeď vzhůru. | | Zdění na pěnu
V posledních letech je novinkou zdění na pěnu. Pro aplikaci máte pistoli, do které vsouváte kartuše s pěnou. Zde je výhoda zdění bez elektřiny a vody. Dokonce je povoleno zdít až do teploty -10°C. Pěnou je možné zdít pouze přesné broušené zdivo. V materiálech se lze dočíst, že výrobce uvádí při tomto druhu zdění nižší pevnost až o 30% a s uzasenou tvárnicí se již nesmí pohnout. |
Někdo by mohl nabýt dojmu, že při zdění na pěnu tedy na stavbě nepotřebuje elektřinu ani vodu. Není to tak úplně pravda, protože i při zdění na pěnu a lepidlo je nutné při teplotách nad 10°C tvárnice vlhčit. Vodu oceníte navíc při mytí všeho nářadí. Elektřinu pak použijete například k řezání. Z toho plyne, že na stavbě je voda i elektřina potřeba, přestože při samotném zdění se bez ní můžeme obejít.
Zdění na pěnu je jednoznačně nejrychlejší. Nemusíte nic míchat a připravovat dopředu. Vezmete pěnu a zdíte. Nevýhodou je zmínění nižší pevnost zdiva a též průvzdušnost, neboť jednotlivé řady tvárnic od sebe nejsou odděleny a vzduch tak může libovolně skrz zdivo proudit.
...dopíšu :)
|
|
| | | | |
| Komentáře
| |
---|
| | | |
---|
|
| Souhlas. Krom té spotřeby. Topíme krbovými kamny, takže tam žádný paušál není. Též získáváme teplo soláry. Elektřinu ani jiné zdroje pro ohřev vody a topení nepoužíváme. Ale ani tak se nedomnívám, že větší část z ceny tvoří paušál. Objektivní srovnání spotřeby paliva zatepleno/nezatepleno zatím nemohu udělat, protože dvě poslední zimy byly velmi teplé. Spotřebovali jsme méně než polovinu paliva. Za rok 2014/2015 náklady cca 9000Kč - vytápění + ohřev vody.
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| To uz sa skor opati Liapor hsl alebo zateplit klasicku tehlu (30+20 a pod). Tie debilne koeficienty su na nic - aj tak coraz vacsi podiel z ceny energie je pevny pausal a nie realna spotreba...
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| Ano, tieto pocty som prave absolvoval a ta cena ma teda dostala...
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| Také jsem na to koukal Asi je to o tom, že SuperIZO mělo prostup tuším 0.29, což vzhledem k neustále přísnějším normám už nevyhovuje. Aktuální doporučení ČSN 73 0540-2 uvádí 0.20-0.25. Livetherm má 0.20-0.23, takže proto. Pokud plánujete zateplit, pak bych nevyhazoval peníze za drahý Livetherm a stavěl se starším SuperIzem, kde ušetříte 400Kč na m2. Když na něj nalepíte 10cm polystyrenu, tak jste s prostupem okolo 0.15 a když si to budete zateplovat sami, dáte 150kč za m2. Takže usetříte 250Kč na m2 a ještě máte prostup 0.15 místo 0.20. Jiná situace ovšem nastane, když to bude zateplovat firma, která si naúčtuje 800kč/m2. U Livethermu platíte paradoxně za vzduch. Polystyrenu je tam stejně, pouze skořepina má větší otvory a je tím širší. Cena za tvárnici je zdánlivě stejná, ale Livetherm jsou kratší, takže na m2 potřebujete o čtyři tvárnice více. Ve stěně pak bude také víc spár.
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| Jo, jo, niet nad prakticku skusenost... Zarazilo ma, ze teraz ponúkaju superizo uz len 'na nebytove priestory'... A na stavby domov LIVETHERM. Zeby trik na zvysenie ceny?
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| SuperIzo má několik výhod, ke kterým jsem dospěl při stavbě. Tvárnice je lehčí, ale přitom je větší, než třeba Heluz. Takže se míň běhá a rychlejš staví. Vnitřní tvárnice má 15cm, do kterých se v pohodě vejde elektro (zásuvky, vypínače), voda i menší odpady. U těch bloků prorostlých polystyrenem (viz GT) jste hned v polystyrenu. Navíc těch 15cm má i dostatečnou nosnost. Dá se v tom v pohodě bydlet i v nezatepleném stavu, pouze to chce při stavbě průběžně zamazávat vnější spáry. Nekupujte od výrobce, ale přes nějaké lokální stavebniny. Dají vám vyšší slevu z ceníkové ceny, než vám může dát výrobce. Když pošlete výrobci podklady ke stavbě, tak vám zdarma zhodnotí statiku a navrhne změny. Pokud máte i patro, tak zdarma vypočte strop. Také komínový systém mají jeden z nejlevnějších na trhu. Doporučuji 1mm nerez, ne keramiku. Pro vnitřní příčky jsme v přízemí použili betonové příčkovky (byly levnější, ale také těžší) - přínosem je velká akumulační hmota. V patře jsme pak používali liaporové příčkovky, které jsou lehčí. A dražší. Dobře na nich drží omítka. Betonové tvárnice potřebují špric.
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| Dik za rychlu odpoved. Klobuk dolu za web i vydrz - my ideme viac-menej zhodnym smerom (byvat a potom zateplit), kedze firmy aj zivnostnici pokazia co sa da a pytaju prachy aj za nadych a vydych na stavbe... Len som zvedavy, ci vyrobca superiza bude ochotny robit support aj na Slovensko.
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| Ano, použili jsme Superizo. A kdybych stavěl znovu, znovu bych jej použil. Jen mám pocit, že dnes už se dělá něco jiného. Bydleli jsme i bez zateplení. Nakonec jsem zateplil kvůli fasádě. Polystyren a perlinka vše krásně srovnal. Nic víc v tom není. Úsporu jsem moc neřešil. Zateplení vyšlo na cca 60 tisíc korun, přičemž roční náklady na vytápění jsou cca 15 tisíc. Když uvážím ideální úsporu 20% (výpočtem z parametrů domu před a po), tzn 3000kč, pak je návratnost kolem dvaceti let.
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| Vy ste nakoniec pouzili SUPERIZO? Preco potom zateplujete? Keby ste stavali teraz, vybraki by ste zas to iste zdivo?
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
| | |
---|
|
| "Jasnou výhodou tedy je, že nepotřebujete vodu ani elektřinu a můžete zdít." A s čím asi tak to lepidlo namícháš, se chcankama? Beru tu elektřinu, to se nějak dá namíchat lžící nabo něčím ale do lepidla je nutné přidat vodu a to celkem dos
|
| | [ Vulgární ] [ Reagovat ]
| |
|
| | | | |
|
| | | | |
| |