Po vydařené akci základové pasy a ztracené bednění jsme se rozhodili pokračovat i nadále svépomocí a vlastními silami tak spáchat základovou desku. Vzhledem k tomu, že náš pozemek je pouze mírně svažitý, nemuselo se tolik zavážet. Protože jsme však všechno kolečkovali ručně, bylo toho i tak dost.
První dny jsme se věnovali opravdu pouze zavážení. Vyhrabaný jíl z pasů naložit na kolečko a odvézt zpátky pod desku. Protože jíl si mezitím pěkně sednul a to nemluvím o tom, že po něm jezdila avie a dokonce i bagr, bylo kopání některých vrstev docela náročné. A aby toho nebylo málo, přidalo se ke všemu ještě počasí, které v říjnu bylo často deštivé a chladné.
Každých cca dvacet centimetrů materiálu jsme pěkně žábou uhutnili co to šlo. Byl to i příjemný odpočinek od neustálého kopání, vození a vysypávání. Kolečka nikdo nepočítal, ale v průměru každý odvozil jedno kolečko za dvě minuty a vozili jsme deset hodin denně několik dnů. Počet koleček bych tedy hádal na tisíce.
Kanalizace, voda a elektro
Když jsme měli slušně uhutněno a blížili jsme se místům, kde měla procházet voda, kanalizace a elektro, povolali jsme na pomoc bagristu. Ten nám prohrábl rýhu na potrubí za necelou půlhodinku a navíc zdarma. Ručně bychom ten jíl opravdu nevykopali. Do připravených rýh jsme nasypali písek, položili potrubí a obsypali a zasypali. Nezapomeňte si natahat také veškeré elektro mimo dům, například ovládání čerpadla, světla mimo dům atp.
Pak následovalo opět několik dnů vození a hutnění. Opravdu nudná práce, kterou si můžete prohlédnout na neméně nudném videu ;-)
Když jsme se dostali těsně pod úroveň základové desky, začali jsme vozit a hutnit šotolinu.
Poslední vrstvu šotoliny jsme pak udusávali vibrační deskou.
I toto období bylo nudné, což dokazuje i další nudné video:
Bednění a karisítě
Další prací v pořadí bylo položení karisítí a obednění desky. Karisítě jsme poskládali pěkně dovnitř, podložili a svařili.
Obedňování lze řešit několika způsoby. Když zdíte ztracené bednění, můžete udělat o jednu řadu víc a v té poslední řadě vyřežete vnitřní část bednění. Nevýhodou jsou peníze vynaložené za extra řadu navíc a přašné řezání bednění. Výhodou pak ale je úspora času při obeďnování a přesný tvar. Dřevěné bednění může ujet, nafouknout se pod tlakem betonu z desky. Nicméně my šli levnější cestou a obedňovali tak stavebními prkny, které jsme navíc již na stavbě měli. Deska bude stejně ve finále přisypaná zeminou, takže nebude ani základová deska vidět.
Betonování základové desky
Okamžik, na který jsme netrpělivě čekali, neboť desku jsme chtěli mít hotovu ještě před zimou a byl konec října. Počasí bylo stále deštivé a teploty začínaly klesat pod pět stupňů. Nakonec však po sérii několik deštivých dnů se sluníčko usmálo a my mohli konečně naplánovat zalití betonem. K výpočtu objemu betonu jsem použil oblíbený laser, kterým jsem si promítl rovinu, budoucí výšku desky. Pak jsem chodil po desce a v pomyslné síti jsem zapisoval naměřenou výšku od podkladu k rovině. Ze všech naměřených hodnot jsem pak vypočetl průměrnou výšku deky a vynásobil rozměrem. Též jsem si do podkladu natloukl roksory tak, aby jejich vršek končil v úrovni promítnuté roviny. Vše bylo tedy připraveno a my mohli objednat beton a naplánovat betonování. Z předchozích zkušeností jsem věděl, že desku zvládneme ve dvou lidech, ale přeci jen jsme nakonec byli ve čtyřech, kdyby něco nevycházelo podle předpokladu. Kanalizační prostupy jsem nastavil kousky trubek a v místě přechodu deska-vzduch obalil centimetrovým polystyrenem a gafou. Až bude deska hotová, provizorní kousky trubek se odstraní, do vzniklé mezery po polystyrenu se zalije asfalt a napojí se k izolaci.
Beton jsme roztahávali hráběmi, později jsme přišli na to, že s menší námahou lze hrnout beton nohama. Když byla vrstva betonu pěkně rovnoměrná, nastartoval jsem vibrační lať a s její pomocí beton uhladil.
Co bych příště dělal jinak
Samozřejmě výškové roksory se v betonu ztratily a my je pak nemohli najít. Některé jsme ukopli a naměřenou rovinu tak znehodnotili. Jak jsme postupovali v lití desky dále, přidávali jsme k výškovým roksorům ještě zapíchnutý roksor těsně vedle, který z betonu koukal. Věděli jsme tak, kde výšku hledat. Ve finále se pak pomocné roksory vytáhly a deska se zahladila. Coulová prkna je třeba řádně podepří nejméně po půl metru ! Tlak betonu je obrovský a prkna nadělala boule.
Co se osvědčilo
Výškové roksory spolu s pomocnými roksory pro viditelné umístnění. Prostupy obalené polystyrenem.
Náklady na základovou desku
Komplet deska včetně základů nás stála 220 tisíc. Největší část této částky tvoří beton - 130 tisíc. Základy nás stály 80 tisíc, deska pak 136 tisíc. Tedy v přepočtu přibližně 1300kč za m2.
Dobrý den, my jsme na jílu, takže vnitřek jsme zaváželi jílem, který nám zbyl po hrabání základů. Potřebovali jsme se ho zbavit. Nemáme spodní vodu. Na pozemku jsme již měli neizolovaný sklep do hloubky 3 metrů, v jeho rohu vsak a voda se tam vsakuje (od 2 metrů začíná písek) a voda se ve sklepě nikdy neobjevila. U jílu byl tedy v našem případě problém spíš opačný - pod deskou vyschne a smrskne se a mohou se tvořit kaverny. Důležité proto je navážet po malých vrstvách a každou vrstvu důkladně hutnit. V tom má právě výhodu betonový separát - netřeba hutnit. Výplň desky by promrzat rozhodně neměla - dnes je běžné, že základy se zateplují a navíc budou přihrnuty zeminou. Zespoda je vyhřívá zem a horní část pak ohřívá dům. Určitě se shodneme se zedníkem a dalšími články, že hlína, jíl apod nejsou vhodnou výplní. Pokud bude vašem místě vlhko nebo spodní voda, pak bude opravdu hlína natahovat vodu k desce a ani šotolina tomu nepomůže - proto se dává makadam. Pokud je podloží propustné a bez spodní vody, pak v tom problém nevidím, ale je nutné poctivě hutnit po malých vrstvách. V opačných případech bude opravdy vhodný separát nebo recyklát.
Dobrý den, z důvodu utopeného pozemku pod silnicí budu muset zvednout základovou desku pomocí ztraceného bednění o cca 1,2m, což znamená navést cca 200m3 materiálu pod základovou desku. Vidím, že vy jste používal hlínu a následně šotolinu. Zedník a také některé články hlínu jako zavážku silně nedoporučují (nasákává vodu, zmrzne...) a já hledám důvody, abych hlínu mohl použít protože to bude pro mne jednoznačně nejlevnější "výplň" (za cenu dopravy). Uvažoval jste během realizace nad touto otázkou a z jakého důvodu jste se rozhodl pro použití hlíny? Vidíte nějaká rizika s použitím hlíny místo např. betonového separátu? Děkuji Zdeněk
Váš komentář by byl mnohem přínosnější, kdybyste napsal co konkrétně se má dělat jinak nebo jaké fotky konkrétně chcete Takto působí také zbytečně a hloupě.
Prosím o zaslání fotek. Použiju je do učebnice s názvem "Jak se dělat nemá". Hloupost střídá zbytečnost.... A ještě se další stavebníci ptají tohoto laika jak na to
Pokud budete mít čističku, tak kanalizaci určitě co nejvýš. Celou dobu musíte udržovat spád a zároveň do čističky musí být vývod v horní části. Pokud bude kanalizace hluboko, pak se bude zanášet nebo budete muset čističku utopit. Kanalizace nezamrzá tak snadno, jako voda (ta navíc také nezamrzá snadno, když se v domě opakovaně pouští.) Mimo dům stačí hloubka 70cm. Nevidím důvod, proč by musela být kanalizace níž.
Dobrý den, prosím Vás mám dotaz ohledně kanalizace. Moje kanalizace je podobně tak jako ta vaše docela dosti vysoko. Na jednom místě bude na kanalizaci jen 3cm písku a následně bude hned deska bez šterku, je to problém? Vodař mi říká, že musí být určitě níž. Takhle jste si kanalizace naplánoval sám nebo to máte takhle i v projektu? Stavíme taky přízemní domek. Jedná se mi nyní o to jestli celou kanalizaci předělat nebo může být v takové výšce jak ji máte vy. Děkuji za odpověď. Roman
Dobrý večer chtěl bych se zeptat na kolik by vysel tak odhadem malý domeček zhruba 7X7 M s podkrovím na své vlastní zahradě s jednou malou koupelnou? Akorat tam není kanalizace a celorocní voda ale dalo by se to resit i většíma nadžema v zemi ne? DEKUJI ZA JAKOUKOLIV ODPOVED
Ahoj, mohu se optat, když se svařují karisítě, svařují se i se svislou armaturou která je v pasech a ztraceném bednění? Pokud ano znamená to že při způsobu (ztracené bednění místo šalování prkny) by se krom té vnitřní stěny musela vylamovat i vnitřní přepážka s krátkým bokem, ponechána by tedy byla opravdu jen samotná vnější stěna? Díky za spoustu užitečných rad.
Ono ta deska je možná 15cm, musím se podívat do projektu. Otázka je, jakým způsobem bez bednění uděláte boky desky. Dá se to například udělat tak, že se do základové spáry vloží stojatě polystyren, který vytvoří bednění. Ve finále je to nejlepší způsob, protože zajistí spojité zateplení základu a to pod terén. Dodatečně se základ zatepluje blbě. Jsou i firmy, které vyrábějí polystyrenové bednění. Většinou jsou to dvě desky sešroubované nebo jinak spojené přes distanční prvek k sobě.
Tak rychlou odpověď jsem ani nečekal To jsem čekal že to bude méně, chystám se začít stavět v horizontu tak dvou let, takže zatím zjištuji, já dělám do jiného řemesla. Mylsíte, že by šla udělat i deska bez bednění? Zákopy obvodově třeba oněch 60 cm+dalších 20 cm celá deska? tzn. zákopy k hladině 80 cm. Bedněním vylitým betonem bych potom pokračoval zeď (sklep). Děkuji!
Beton máme přes ztracené bednění, protože desku jsme šalovali prkny. Samotná deska, pokud si dobře vzpomínám, je 20cm. Ale někde už jsem psal, že příště bych to dělal jinak. Příště bych udělal o řadu ztraceného bednění víc, u té bych pak rozbil vnitřní stěnu a nechal vnější jako šalování. Desku bych pak zarovnal k tomu bednění. Základy jsou přibližně 80cm pod rostlý terén, zality jsou přibližně to 60cm a pak jsou dvě řady ztraceného bednění a přes to deska. Takže od vrchu desky k zemnícímu pásku to bude cca 1.2m. Ta čísla nemusí být úplně přesně - jednak jsme v mírném svahu, takže na jedné straně to bylo vždy méně než na té druhé a druhak už je to přeci jen pár let, co jsme to dělali
Mohu se zeptat, jakou mate vrstvu betonu od udusane sotoliny ke "hladine"? A zarovnavali jste hladinu betonu uplne se ztracenym bednenim, nebo je bedneni utopeno pod tenkou vstvou betonu? A zatreti: jak hluboko jste kopaly obvodove zaklady? Myslím tím, kolik cm je od hladiny betonu az k uzemneni? Moc dekuji za odpovedi a preji krasne zbrdlenicko
Materiál ze serveru domeceksnu.cz nesmí být publikován bez souhlasu autora. David Spilka (Daves), tel.: 775 328 374, email: pošli email, ICQ: 109318615
Takto působí také zbytečně a hloupě.
